Být sama sebou. Věta, která se zdá samozřejmá, ale málokdo ji opravdu žije. Mia Moore ano. S nadhledem, vděčností a klidem, který přichází až ve chvíli, kdy člověk přestane hrát role. „Každý den se snažím připomenout si, že není kam spěchat. Že jsem v pořádku přesně tam, kde jsem. Be yourself, baby,“ říká s úsměvem, který vám zůstane v paměti.
Circle of Scent je právě o tom – o návratu k sobě. O setkání u stolu plného smyslů, kde se zpomaluje čas a prostor dostává intuice. Každý host se noří do příběhů našich parfémů, vnímá je jeden po druhém, dokud nenajde ten, který s ním rezonuje nejhlouběji.
Mia Moore si vybrala Arabesque – vůni, která nese ženskost, něhu a klidnou sílu.
A my se tomu vůbec nedivíme. Arabesque voní po autenticitě – stejně jako ona.
Mia je typ osobnosti, kterou si všimnete dřív, než vůbec vstoupí do místnosti.
Modelka, social light, a žena, která se nebojí být vidět – ne proto, že chce, ale proto, že jednoduše je. Její energie kombinuje lehkost a hloubku, humor i introspekci, odvahu i jemnost. „Jsem empatická, svá, vtipná, kreativní. A bez kompromisů sama sebou,“ říká s jistotou, která není naučená, ale vychází z přijetí.
Krásu nevnímá jako dokonalost, ale jako rovnováhu mezi protiklady. „Kdybych byla vůně, voněla bych jako vanilkový perníček,“ směje se. „Každý, kdo mě zná, ví, že jsem vždy voněla sladce. Od prváku na střední mám stejnou vůni a nemám v plánu se jí vzdát.“ Vůně je pro ni jako podpis – malý akt loajality k sobě samé.
Mia miluje kontrasty. Klidné ráno, dlouhá snídaně v posteli, pomalé tempo… a pak adrenalin přehlídek, světla reflektorů, neustálé přemísťování. „Mám ráda kontrast mezi úplně odlišnými dny,“ přiznává. „Před focením si zapálím cigaretu, dám si černé kafe a patnáct minut medituju. Hodí mě to do klidu, který nutně potřebuju, když celý den stojím před kamerou.“
A když potřebuje zpomalit, hledá útočiště v těch nejjednodušších momentech. „Největší pokoj cítím, když si dám kafíčko na verandě s babičkou v Opavě. Nebo když si objednám butter chicken, pustím si Studio Ghibli a nechám svět být.“ Je to možná právě tato schopnost spojit klid a chaos, smích a soucit, co z ní dělá člověka, který inspiruje – bez záměru inspirovat.
„Japonsko pro mě znamenalo svobodu,“ vzpomíná. „Cítila jsem se tam nejvíc sama sebou za celý život. Rok 2023 beru jako svůj nejšťastnější a nejúspěšnější.“
A když mluví o budoucnosti, dívá se dopředu s nadhledem:
„Don’t stress, my love, cause I’ve been there. Sedni si sama se sebou a nebuď na sebe přísná. To, že nevíš, kdo jsi, je naprosto v pořádku. Zkoušej nové věci a časem na to přijdeš.“